Whistleblowing, neboli oznamování nekalých skutků v práci. Předpis zakotvující ochranu lidí, kteří na problémy upozorní, vyšel 20. června ve Sbírce zákonů. Jak se teď s ním musí firmy popasovat?
Zákon o ochraně oznamovatelů zajišťuje lidem, kteří oznámí škodlivé jednání, jehož byli svědky v práci, ochranu před odplatou. Od nulových odměn, přes zrušení služebky či přeložení, až po vyhazov.
Lidé mohou hlásit trestnou činnost všeho druhu, včetně například korupce a praní špinavých peněz, ale také daňové úniky, porušování práv spotřebitele či ochrany osobních údajů. Spadá sem i neetické chování, obtěžování, ohrožování zdraví zaměstnanců či životního prostředí.
Ochrana se týká zaměstnanců i externích spolupracovníků, členů orgánů právnických osob, a dokonce i dobrovolníků, stážistů, studentů na praxi či uchazečů o zaměstnání.
Povinnost padne na firmy, které mají více než 50 zaměstnanců, na veřejnou správu, ale v určitých oblastech (například finance) na všechny společnosti bez ohledu na velikost.
A jak tedy na to?
1. Prvním krokem je zavedení interního oznamovacího systému, který umožní nahlásit problém a současně ochrání totožnost autora tohoto podání.
TIP: Pokud využíváte pro správu HR Speybl, buďte bez starostí. V současné době do něj zavádíme systém pro nahlašování škodlivého jednání. Objeví se automaticky, pro jeho zprovoznění nemusíte udělat vůbec nic.
2. Důležité je určit osobu, která se bude oznámeními zabývat. Musí je přijímat, vyhodnocovat a písemně informovat oznamovatele o osudu jeho podnětu. Jako jediná bude mít přístup do systému pro nahlašování.
3. Všichni musí mít online k dispozici kontakty na tuto osobu – třeba v HR aplikaci.
4. Oznámení, související informace a dokumenty musí zaměstnavatelé uchovávat po dobu 5 let. Musí přitom respektovat ochranu totožnosti a osobních údajů.
Přečtěte si o moderní archivaci dokumentů.
Od kdy to platí
Pro firmy, které mají 250 zaměstnanců a více, nastanou povinnosti už 1. srpna 2023.
Pro menší firmy s 50-250 zaměstnanci je lhůta na přípravu delší, a to až do 15. prosince 2023.
Společnosti, která systém nezavede, hrozí pokuta až 1 milion korun. Zákon stanoví i další pokuty, včetně postihu pro osobu pověřenou řešením oznámení, pokud poruší své povinnosti, ale i pro whistleblowery za záměrně falešná podání.
Jakékoliv nové povinnosti související s HR snadno splníte s aplikací Speybl, kterou v tomto směru pravidelně aktualizujeme. Ušetřete si starosti a zavolejte nebo napište.
